Sakrální stavby

Kostely, baziliky, kaple a rotundy najdete skoro v každé vesnici a mnohé z nich mají za sebou stovky let. Fotíme je nejen pro architekturu, ale i pro příběhy, které se k nim vážou, od středověkých rotund přes barokní kostely až po poutní místa na kopcích s výhledem do krajiny. Tady jsou ta, která jsme navštívili, rozdělená na velké kostely a baziliky a na menší kaple, rotundy a poutní místa.

Kostely a baziliky

V Praze stojí na skále nad Vltavou Vyšehrad s rotundou sv. Martina z 11. století, nejstarší rotundou v Praze. Raně barokní jezuitský kostel sv. Ignáce na Karlově náměstí postavil v letech 1655 až 1677 Carlo Lurago a pravoslavný chrám sv. Cyrila a Metoděje v Resslově ulici je spojen s příběhem parašutistů z roku 1942.

V Sedlci u Kutné Hory je katedrála Nanebevzetí Panny Marie a sv. Jana Křtitele, nejdelší katedrála v Česku, a slavná kostnice. Ve Staré Boleslavi stojí na nejstarším mariánském poutním místě v Čechách bazilika s Palladiem země české a v Jablonném v Podještědí bazilika sv. Vavřince a sv. Zdislavy, kde je pohřbena svatá Zdislava z Lemberka.

Zajímavé jsou i menší kostely. Barokní kostel Nejsvětější Trojice v Chýnově je dominantou městečka na Táborsku a kostel sv. Ducha v Libáni v Českém ráji byl původně gotický. U Pernolce na Tachovsku stojí kostel sv. Anny Samétřetí s hranolovou věží, v Břvanech na Lounsku kostel sv. Martina a v Horkách nad Jizerou barokní kostel sv. Mikuláše z let 1723 až 1725, jehož výzdobu vytvořila dílna Matyáše Bernarda Brauna.

Kaple, rotundy a poutní místa

Románská rotunda v Želkovicích z doby kolem roku 1230 patří k nejstarším dochovaným rotundám v Čechách. V Císařském lese stojí kaple sv. Václava, zbytek barokní eremitáže, a u Vacova pod Klostermannovou rozhlednou kruhová kaple sv. Antonína na Javorníku, vysvěcená 4. srpna 1940.

V Českém Švýcarsku najdete výklenkovou kapli Ecce homo u Jetřichovic z roku 1804 a nad Jiřetínem pod Jedlovou poutní vrch s křížovou cestou vysvěcenou roku 1764. Na kopci Vršíček u Rokycan stojí barokní poutní kaple Navštívení Panny Marie z let 1744 až 1747 a na Břístevské hůře u Bříství zůstala po požárech jen ruina kaple Povýšení sv. Kříže.