Bazilika Narození Panny Marie v Mariazellu ve Štýrsku je nejvýznamnější poutní místo v Rakousku a podle Austria Fora jedno z nejvýznamnějších ve střední Evropě. Podle legendy ji roku 1157 založil mnich Magnus ze Sankt Lambrechtu, který si tu postavil celu, a z ní vzniklo jméno Maria v cele.
Dnešní barokní podobu jí od roku 1644 dal Domenico Sciassia, hlavní oltář byl vysvěcen roku 1704 a roku 1907 byl kostel povýšen na basiliku minor. Gotická střední věž je vysoká 90 m, vedle ní stojí barokní věže. Milostná soška Magna Mater Austriae z lipového dřeva je vysoká 48 cm a každý rok dostává nové votivní šaty. Na fotce jsou varhany od švýcarské firmy Mathis z Näfelsu, které stojí ve východním liturgickém prostoru.
Z dějin baziliky
Mariánský oltář se vysvětil v roce 1266 a město se poprvé připomíná roku 1243. Gotický halový kostel z doby kolem roku 1380 měl 90 metrů vysokou věž a vyhořel v letech 1420 a 1474. Barokní přestavbu vedl Domenico Sciassia v letech 1644 až 1683 a hlavní oltář navrhl Johann Bernhard Fischer z Erlachu. Papež Pius X. kostel povýšil na basilicu minor 10. listopadu 1907. Josef II. zrušil v roce 1783 klášter a v roce 1787 zakázal poutě, ty se ale obnovily. Kostel je 85 metrů dlouhý a 30 metrů široký a má dvanáct bočních kaplí. Podle Wikipedie je to jediné německy mluvící národní poutní místo a přijíždí sem kolem milionu poutníků ročně, Austria Forum mluví jen o tisících.