Konstrukce pneumatiky se skládá ze tří základních částí:
- Běhoun – ta část pneu, přímo se odvalující po vozovce. V běhounu je udělán vzorek (dezén), který odvádí vodu z pod pneumatiky a zabraňuje tak aquaplanningu. Běhoun je vyroben z vulkanizované pryže vyztužené ocelovým kordem, (síťka z tenkých ocelových drátků) v několika vrstvách.
- Bok pneumatiky – vulkanizovaná pryž vyztužená textilním kordem (síťka z textilních nití)
- Patka – doléhá na ráfek. Je vyztužena ocelovým lankem, nebo kevlarovými vlákny. U bezdušových pneumatik bývá potažena vrstvou měkčí pryže pro lepší dolehnutí patky pneumatiky na ráfek.
To, co je z pneumatiky vidět, je ale jen menší část příběhu. Plášť je vrstvený celek a pod běhounem se skrývá několik dalších prvků, které ho drží pohromadě a dávají mu tvar i pevnost.
Co se skrývá uvnitř
Základem je kostra, tedy několik vrstev pogumovaných kordových vláken, textilních nebo ocelových, která nesou vnitřní tlak vzduchu i zatížení vozu. Mezi kostrou a běhounem leží nárazník, výztužné pásy z pevného kordu. U osobních aut bývají zpravidla dva, u nákladních tři až čtyři. Nárazník stabilizuje běhoun, roznáší síly po obvodu a zvyšuje odolnost proti průrazu. U bezdušových pneumatik je navíc na vnitřní straně tenká vzduchotěsná vrstva pryže, která nahrazuje dřívější duši.
Radiální, nebo diagonální
Podle toho, jak jsou kordová vlákna v kostře položena, se pláště dělí na radiální a diagonální. U radiální konstrukce vedou vlákna od patky k patce kolmo na směr jízdy, u diagonální se kříží zhruba pod úhlem třiceti až čtyřiceti stupňů. U osobních aut se dnes setkáte téměř výhradně s radiální konstrukcí, protože má větší styčnou plochu, lépe rozkládá zatížení a je stabilnější při vyšších rychlostech.
Z čeho je plášť složený
Hmotnostně tvoří pneumatiku z velké části pryž, zhruba osmdesát až pětaosmdesát procent, zbytek připadá na textilní vlákna a na ocelový kord. Drobnost na závěr: ocelové patní lanko, které drží pneumatiku na ráfku, snese tah kolem 1800 kilogramů, aniž by se přetrhlo.